/
Mary Duras


Mary Duras na Klenové

Mary Duras můžeme dnes bezpečně zařadit mezi nepřehlédnutelné postavy sochařské scény období první republiky. Společně s Hanou Wichterlovou a Martou Jiráskovou patří k prvním ženám, které po vzniku Československa vstoupily na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studovaly u Jana Štursy. Přestože se Mary Duras v meziválečném období dokázala výrazně prosadit v domácím i mezinárodním měřítku, vystavovala na pařížských salonech, s Berliner Secession a reprezentovala ČSR na čtyřech Benátských bienále, ocitla se posléze jako německy hovořící umělkyně na dlouhou dobu stranou příběhu českých dějin umění. Stalo se tak nejen kvůli dlouho podceňované realistické poloze její tvorby, ale nepochybně i díky dvojí emigraci, první před nacismem, druhé v éře komunismu. Jakkoli lze Mary Duras vnímat jako internacionální umělkyni, která během svého života dobrovolně či nuceně pobývala v Drážďanech, Paříži, Londýně, Hamburku a Grazu, nejdéle a nejtěsněji byla spjatá s Prahou, kde s přestávkami žila více než čtyři desetiletí.

Povědomí o tvorbě Mary Duras, ale také o jejím osobním životě, odvíjejícím se na pozadí bouřlivých událostí 20. století postupně v šesti evropských metropolích, se podařilo podstatným způsobem doplnit na základě zpracování její pozůstalosti. Díky spolupráci dědiců a Národní galerie v Praze tak mohla vzniknout monografie a proběhnout výstava, jejíž premiéra se uskutečnila v létě 2014 v Oblastní galerii Liberec. Retrospektiva Mary Duras nabídla vůbec poprvé pohromadě ucelený přehled její tvorby včetně v České republice doposud neznámých děl ze zahraničí. Záběr výstavy částečně rozšířil také genderově orientovaný pohled, v rámci nějž byla pozornost zaměřena i na tvorbu dalších německy a česky hovořících žen-sochařek první republiky. Významným zapůjčitelem byla též Galerie Klatovy / Klenová, která spravuje nejen druhou nejrozsáhlejší veřejnou sbírku děl Mary Duras v České republice, ale i důležitý soubor prací dalších žen-sochařek prvorepublikové éry. V návaznosti na tento potenciál se zrodila myšlenka na volnou reprízu výstavy Mary Duras, která by opět pracovala s přesahy do ženské sochařské scény v meziválečném Československu a především umožnila prezentovat i další pozoruhodná díla ze sbírek GKK.

Retrospektiva Mary Duras v Galerii Klatovy / Klenová nabídne stejně jako v Liberci stěžejní práce autorky ze sbírky Národní galerie v Praze a ze zahraničí. Podoba i koncepce výstavy je však částečně obměněná a přizpůsobená diametrálně odlišnému prostoru. Zatímco v OGL byli návštěvníci konfrontováni se záplavou modrých soklů v bílém kubusu podbazénové haly, na Klenové se nabízí více tradiční řešení v klasicky členěné dispozici. Ani ta však nevylučuje příležitosti pro zajímavé prolínání sochařské a kresebné tvorby a svými proporcemi se více blíží atmosféře výstavních prostorů meziválečného období.


Ivo Habán, Klenová 13. 6. 2015